W3vina.COM Free Wordpress Themes Joomla Templates Best Wordpress Themes Premium Wordpress Themes Top Best Wordpress Themes 2012
19 Čvc, 2013

Posted by in New Adult, V náručí temnoty | 4 komentáře

V náručí temnoty – Prolog

V náručí temnoty – Prolog

Běžíme. Jediné co slyším, jsou podrážky dopadající na asfalt a náš zrychlený dech. Je hluboká noc. Cestu nám osvětlují pouliční lampy, ale díky skvělému zraku bychom to zvládli i bez nich. V rameni mi pulzuje neuvěřitelná bolest, ale nemůžu se zastavit, protože by to znamenalo mou smrt.

Podívám se vedle sebe, jen abych se ujistila, že je Tyler pořád se mnou. Na čele se mu lesknou kapky potu a rozseknutý ret mu krvácí, ale jinak vypadá v pořádku. Neodvažuji se ohlédnout, jestli nás někdo sleduje, protože mám strach, co bych viděla. Nedokážu souvisle myslet. V hlavě se mi ozývají čtyři slova, a ta se opakují znovu a znovu: už tam skoro jsme, už tam skoro jsme…

Jenom doufám, že nejdeme pozdě. Ostře zahneme za roh, čímž vběhneme do jedné zapadlé uličky. A tam je. Portál-naše záchrana. Modré světlo pomalu mizí a mně je jasné, že je otázka několika sekund, než portál zmizí úplně a s ním i naše naděje na přežití. Jsem si jistá, že se tam dokážeme dostat v čas. Očividně nejsem sama, kdo si to myslí, protože Tyler zrychluje.

Od portálu nás dělí už jenom několik metrů, když mě něco zasáhne do zad. Mým plicím se najednou nedostává vzduchu, a já s bolestným výkřikem padám na zem. Volám Tylerovo jméno. Otočí se na mě, a pak zpátky na rychle mizející portál.

Slyším za sebou kroky, ale nemám dost síly na to, se otočit. Pomalu se plazím dopředu, šeptajíc Tylerovo jméno. On se otočí na původce těch kroků a panicky se mu rozšíří oči. Tohle není dobré, proběhne mi hlavou. Ale přece by mě tu nenechal. Tyler se na mě naposled podívá a bez zaváhání se rozběhne k portálu. Osoba za mnou se zasměje a přibližuje se čím dál blíž. Naposled zašeptám Tylerovo jméno a sleduji, jak portál ještě několik vteřin svítí, pak se jeho okraje začnou rozmazávat, a on pomalu mizí.

Je mi jasné, že osoba za mnou už musí být jen pár kroků ode mne, ale nemám sílu se bránit. Místo toho natahuji ruce směrem, kterým Tyrel zmizel… beze mě. Nemůžu dýchat a nevím, jestli za to může nůž, který mi čouhá ze zad, nebo Tylerova zrada.

Hlavu mám moc těžkou, tak ji nechám pomalu klesnout na chodník pod sebou. Poznám, že ten neznámý za mnou je muž, protože si hlubokým hlasem začne pobrukovat nějakou melodii. Poslední věc, kterou cítím předtím, než ztratím vědomí, je nepříjemný pocit, když si neznámý bere svůj nůž zpět. Zasáhne mě obrovská bolest a svět před mýma očima se rozplyne.

Nemyslím si, že tohle moje dílko bude nějaký trhák, ale budu vděčná za každou upřímnou odezvu. Jak řekl Oscar Wilde: „Dobrý přítel tě bodne vždycky zepředu.“

  1. tak tohle zatím vypadá podle mě docela nadějně.. tak uvidíme, jak se to vyvine dál.. 🙂

  2. To jsi mě potěšila^^ Snad nebudeš z první kapitoly zklamaná 😀
    Míša* recently posted…Srpen ve jménu hádanekMy Profile

  3. Tak nějak mi bylo jasné, že zdrhne. 😀 Srab jeden. Prolog se mi líbí. Možná bych si ještě trochu pohrála s volbu slov, ale je to jen můj pocit. 🙂 Jdu číst dál.

  4. Ráda si pročtu, co lidi amatérsky tvoří, a tohle mě udrželo až do konce. Na všem se dá pracovat, šlo by škrtat a měnit, ale díky bože za to, konečně text bez hrubek a vážných stylistických chyb! Navíc bez zbytečných žbleptů. Slečna nějak vypsaná, ne? 😉
    Snoubení Tmou recently posted…Soutěž o knihu: VZPOMÍNKY STÍNŮMy Profile

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge