W3vina.COM Free Wordpress Themes Joomla Templates Best Wordpress Themes Premium Wordpress Themes Top Best Wordpress Themes 2012
22 Čvc, 2013

Posted by in Průsvitná smrt, Young Adult | 7 komentářů

Průsvitná smrt – Prolog

Průsvitná smrt – Prolog

            Nejdřív jsem si myslela, že jsem se probudila v márnici. Byl to takový záblesk, který mi neuvěřitelnou rychlostí proběhl hlavou. Jako by to byl jen sen, který se v jednom okamžiku zdál neuvěřitelně jasný, ale pak vybledl a já si nemohla vzpomenout na sebemenší detail. Často se mi stávalo, že se mi zdál sen, o který jsem se s někým chtěla podělit, ale rázem jako by se dočista vypařil.

            Nakonec se ukázalo, že vůbec nejsem v márnici, ale ve svém pokoji, o který se bohužel dělím se starší sestrou. Problém byl v tom, že se mi všechno zdálo jaksi vzdálené. Jako by všechno pokrývala mlha, přes kterou se ne a ne dostat. Zjistila jsem, že to vůbec nebyl problém pokoje, ale mě samotné. To já jsem ta, která je zahalená mlhou. Mlhou, přes kterou žádný živý neprohlédne.

            Nebudu lhát, ze začátku jsem byla pořádně vystrašená. Kdo by taky nebyl, kdyby se probudil jako duch, který umí procházet věcmi a žádný živý ho nevidí? Když jsem se poprvé probudila, šílela jsem. Snažila jsem se rozházet věci v pokoji, udělat tam zmatek. Rukama jsem jen ale procházela předměty, jako by v pokoji ani nikdo nebyl. Ale já tam byla! Viděla jsem přece svoje ruce a špičky nohou. Uvědomila jsem si ale, že jsem celá nějaká průsvitná, jako bych ani nepatřila do tohoto světa. Ze všeho nejdřív mě napadlo: anděl. Tu myšlenku jsem ale okamžitě zahnala. Jak já bych se mohla stát andělem? V životě jsem se nezasloužila ani o jediný dobrý skutek. Svátost na mě určitě nečeká. Hluboko v mysli jsem věděla, co se mnou ve skutečnosti je, ale odmítala jsem ten fakt přijmout. Dostat se přes fázi popírání mi trvalo. Nakonec jsem to slovo musela říct nahlas, abych mu vůbec uvěřila. Jsem duch, ano, přesně to jsem. Duch, který se zasekl v životě dýchajících lidí a neví, co si počít.

            Když mi ještě bylo dovoleno dýchat a užívat si radostí života, na moc filmů s duchařskou tématikou jsem se nedívala. Jsem od přírody velký strašpytel. Na druhou stranu jsem ale velmi ráda četla a taky mi neuniklo, když se kamarádi o různých filmech bavili. Přemítala jsem tedy, jak jsem na tom já. Budu jako jeden z těch duchů, co skuhrá do zvuku větru a myslí na své ztracené milované? Nebo je mi souzeno strašit lidi na hřbitovech a ve strašidelných domech? Nic z toho to nakonec nebylo. Ovšem těm příběhům se můj život velmi podobá. Už jsou to zhruba tři týdny, co jsem se probudila jako duch a řeknu vám, zdá se čím dál těžší tomu uvěřit.

  1. prolog byl dost zajímavý, fkt super úvod.. jsem zvědavá na ostatní kapitoly.. 🙂

  2. Prolog se mi líbil – mám ráda příběhy s duchařskou tématikou. Navíc tvůj styl psaní je jednoduchý, dobře a lehce se čte. Doufám v brzké pokračování 🙂

  3. mayiree says:

    Hezké. 🙂 Takže si užijeme ženskou verzi Jesse z Mediátora, nebo to bude něco úplně jiného? A dozvím se konečně, jak může chodit duch a nepropadat se? 😀

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge